Pěstování Japonských topolů

Japonské topoly a základní pojmy

  • Co je to RRD?

Rychle rostoucí dřevina, která má šlechtěním ve velmi krátkém obmýtí (5 let) objemovou produkci výrazně vyšší než průměrné hodnoty běžných dřevin.

  • Co je to obmýtí?

Doba vyjádřená v letech za kterou je porost smýcen při požadované produkci dřevní hmoty (biomasy).

Jednoletý přírůst (proutek). Nemá boční výhony.

Z prýtu na krácený kus 18 - 20 cm dlouhý o průměru +5mm, vhodný na výsadbu.

  • Co je to matečnice Japonských topolů?

Je to založený reprodukční porost, který slouží na rozmnožování RRD (sklízejí se prýty, které se před výsadbou krátí na t).

Řízek, který byl zasazen do kelímku nebo sadbovače má již vytvořený vlastní kořenový systém.

  • Jaký rozdíl je mezi kořenáčem a řízkem?

Řízek je nejvhodnější sázet březen-duben, snáze se sází neboť se pouze zapíchne do země, kořenáč se může sázet v průběhu celého vegetačního období. Kořenáče používáme na dosazování nevzešlých sazenic. Jsou vhodné i na plochy, kde není možné připravit půdu (neúnosné podmáčené půdy).

  • Můžu si ze zakoupené sadby udělat svoji vlastní?

Budeme-li vycházet z toho, že si u nás zakoupíte sadební materiál z matečnice a budete ji nadále množit, jedná je fakticky o pravnuky, kde pravděpodobnost výskytu nežádoucích mutací je příliš vysoká.

  • Jaký je rozdíl mezi slabým a silným řízkem?

Silné řízky mají větší zásobu vnitřní vody a v případě dlouhých jarních přísušků vydrží déle. Slabý řízek je vhodnější pro sadbu do kelímků.

  • Jaký je rozdíl mezi jarní a podzimní výsadbou?

Jarní výsadby je možné realizovat jak z řízků, tak i z kořenáčů. Na podzim již není vhodné sázet řízky. Většinou vymrznutím půdy ztratí kontakt s půdou a na jaře uschnou. Na podzim je vhodné vysazovat kořenáče. kořenáče získají kontakt s okolní půdou a na jaře začínají velmi brzo růst, čímž mají náskok proti buřeni.

Japonský topol a způsoby výsadby

Japonský topol a způsob výsadby podle použité sadby

Japonský topol a způsob výsadby podle ročního období

Japonský topol a způsoby výsadby podle použité technologie

a) ručně

  • zapichování řízků
  • motykou, sadba řízkovanců
  • speciální sazeče, kořenáče

b) mechanizovaně

  • rýhový zalesňovací stroj, vhodné pro řízky, řízkovance a prýty

Japonský topol před výsadbou

  • zlikvidovat nebo alespoň utlumit stávající buřeň - plevel, trávu či náletové dřeviny
  • pro řízky připravit půdu rok předem, půda by měla být připravená stejně jako např. pro pole pšenice před setím včetně orby a následné úpravy povrchu a to vše před zimou.
  • na lokalitách, kde není tak úporná buřeň je možné použít kombinaci mulčování a rotavátorování. Následně je nutné porost buřeně alespoň jednou posekat
  • možné je také použít chemickou přípravu, vždy rok předem, nepoužívat ale totální herbicidy typu Travex a Velpar
  • pro výsadbu obalované sadby není třeba mechanicky připravovat půdu, stačí pouze zpočátku posekat stávající buřeň

Japonský topol a hustota výsadby - výsadbové schéma

  • vysazuje se minimálně 8.000 jedinců na ha
  • výsadbové schéma a spon se volí zejména s ohledem na možnosti použité mechanizace
  • sázíme buď jednoduché řádky nebo dvou-řádky

Japonský topol a druhy výsadby

Řízky

Řízky zapichujeme mírně šikmo nebo kolmo do připravené půdy. Na dokonale připravené půdě ponecháme jeden pupen nad zemí, na lehčích půdách při pozdější výsadbě můžeme zapíchnout i celé. Na lokalitě s buření sázíme silnější a delší řízky, poslední pupen ponecháme ve výšce nejméně poloviny předpokládané výšky buřeně. Po narašení provedeme redukci pupenů na jeden (ten nejvyšší).

Řízkování

Sázíme do jamek o velikosti nejméně 20x20cm. Není třeba předem likvidovat buřeň, ale je nutné nejméně jednou za vegetační období ožnout. Při mechanizovaném sázení rýhovým zalesňovacím strojem je třeba buřeň předem zlikvidovat.

Kořenáče

Kořenáče sázíme do jamek o něco větších než je obal i se substrátovým balem nebo do jamek vytvořených speciálním sazečem. Likvidace buřeně před sadbou či příprava půdy není nutná, věci však neuškodí.


Powered by TcLadin